Mezinárodní loutkářská unie

International Puppeteers Union


Union International de Marionette

Tato adresa se zde bohužel nenachází

Nina Malíková a Stanislav Doubrava byli jmenováni čestnými členy UNIMA

21. března, který je po celém světě slaven jako Světový den loutkového divadla, byla uveřejněna jména nově jmenovaných čestných členů mezinárodní loutkářské organizace UNIMA. České středisko proměnilo hned dvě nominace, když titul Honorary Member udělovaný za výjimečný dlouholetý přínos pro UNIMA získala kulturní publicistka a historička Nina Malíková i emeritní ředitel Naivního divadla v Liberci Stanislav Doubrava.

Mezinárodní loutkářská organizace UNIMA (Union International de la Marionnette) byla založena v roce 1929 v Praze a v její historii sehráli čeští loutkáři velmi významnou úlohu.

Nina Malíková a Stanislav Doubrava byli jmenováni čestnými členy UNIMA

Světovým dnem loutkářství ustanovila 21. březen Mezinárodní unie loutkářů UNIMA poprvé v roce 2000. Na celém světě se na počest loutkářského oboru koná řada akcí a k sepsání poselství je každoročně vyzvána významná světová osobnost loutkového divadla. V letošním roce se této pocty dostalo Nině Malíkové, české dramaturgyni, redaktorce, odbornici na loutkové divadlo a dlouholeté předsedkyni Českého střediska UNIMA, která se zasloužila o zápis českého a slovenského loutkářství na Seznam světového nehmotného dědictví UNESCO. Světový den loutkářství se v současné době v jednom týdnu propojuje se Světovým dnem divadla (27. března) a Světovým dnem divadla pro děti a mládež (20. března).

Inés Pasic, loutkářka, UNIMA Peru

Jménem Mezinárodní loutkářské unie UNIMA zdravím všechny loutkáře při příležitosti Světového dne loutkového divadla.

Pro mé milé kolegy sdílející společný sen, pro posly nadčasových zpráv…

Jsme lidé, kteří vykonávají jednu z nejskromnějších profesí. Paradoxem je, že navzdory tomu mluvíme, debatujeme a zlobíme se na boží svět s intimitou a upřímností starého manželského páru.

Pokaždé, když v našich rukou ožije dřevěná hlava nebo nitě loutky potvrdí spojení mezi vším živým, objevujeme se znovu a znovu jako protagonisté předkládaného příběhu. Pokaždé, když nám animovaný předmět odhalí vzpomínky, které v nás přebývají, nebo se tajemná mystéria zpřítomní ve hře světla a stínu, náš historický čas se snoubí s bezčasím. Když postavy žijící na povrchu naší kůže ovládnou část našeho těla, dojdeme ke zjištění, že každý člověk v sobě obsahuje veškeré lidství. Kromě všech možných forem umění, oddáváme se loutkové hře, vykonáváme starodávný rituál. Děláme hmatatelné a viditelné to, co hmatatelné a viditelné není, a zároveň necháváme loutkáře i diváky zažít vlastní transcendenci.

Žijeme v nádherné a zároveň děsivé době.

Ale nebylo to tak vždycky?

Kráčíme jako lidstvo na pokraji vyhynutí, nebo jsme snad ještě nikdy nebyli tak blízko tomu, abychom si Prométheův oheň přivlastnili?

Strašlivá neúcta! Je známkou naší hlouposti nebo kvantového skoku našeho vědomí?

Dosáhneme kritického bodu, který vyvolá potřebnou změnu, nebo nás umoří setrvačnost, dezinformace a strach?

Kolik řešení můžeme vymyslet a kolik jich můžeme uskutečnit?

Mohou loutky zachránit svět před klimatickými změnami, válkami nebo otroctvím?

To nevím.

Svět je takový, jaký je a pro nikoho a nic neexistují žádné záruky. Jak řekl jeden skvělý básník: „Cesta vzniká chůzí“. Ze zkušenosti a praxe tohoto nádherného umění vím, že loutky jsou světlem ve tmě, sluncem za mraky lidské tragikomedie, útočištěm před bouřemi těžce zkoušených srdcí.

 Jsou pozvánkou k nadšenému žití a boji za lepší verzi sebe sama.

Oprošťují nás od vymožeností a „politicky korektních“ věcí. Snímají vážné masky těm, kteří už jednou žili a všechno vědí.

Učí nás hrát si jako děti, bez očekávání a obav. Jsou naším dobrodružstvím, naším nebem, našimi pevnými kroky na zemi.

Jaký lepší dárek než vědomí vlastní lidskosti můžete dát sobě a světu? Ruku v ruce s našimi loutkami ukažme statečnou tvář době, která je před námi, jelikož je výbornou příležitostí k vyndání loutek z kufrů a odehrání pořádné show.

Přeji vám krásný Světový den loutkového divadla.


Inés Pasic pochází z Bosny. Po dokončení studií na sarajevské konzervatoři se seznámila se svým divadelním pedagogem a partnerem Hugo Suarez Floresem. Spolu vytvořili svůj vlastní styl a jazyk, ve kterém kombinují manipulaci, pantomimu a taneční techniky a zkoumají výrazové možnosti jednotlivých částí těla. Jejich společné inscenace byly uvedeny na více než čtyřech stech mezinárodních festivalech například v Japonsku, USA, Kanadě, Francii, Španělsku, Brazílii a Argentině a získaly mnoho ocenění od kritiků i diváků.

V Peru byly inscenace zatím uvedeny například v Alliance Française (Lima a Cuzco), Katolickém kulturním centru San Isidro, Městském divadle v Limě , Peruánsko – severoamerickém kulturním centru (IPNA), Kulturním centrum Ricarda Palmy a v Britsko-peruánském kulturním centru.

Inés Pasic spolu s Hugo Suárezem založila Divadlo Huga a Inés v roce 1986. V roce 2003 založila Inés divadlo Gaia a režírovala inscenaci The Worlds of Fingerman, která získala ocenění na festivalech po celém světě, například cenu MASQUE od Akademie múzických umění v kanadském Quebecu jako nejlepší zahraniční inscenace sezóny 2006/2007.

V roce 2011 režírovala Inés inscenaci Red Thread, která byla uvedena v Limě a Buenos Aires. Od roku 2012 je na turné se svým sólovým představením From the Blue, které získalo cenu publika za nejlepší hru na mezinárodním festivalu scénických jazyků FIL v Rio de Janeiru. V roce 2015 udělil Inés mezinárodní festival Fira Titelles Leida v Katalánsku cenu pro nejlepšího výkonného umělce za tuto inscenaci.

Mezi místa, kde pedagogicky působila v odborných kurzech, se řadí mezinárodní festival Bonecos do mundo Brasil 2013 a 2014, Mezinárodní loutkový festival v Seville 2015 a Centrum scénických umění Eugena O’Neilla v americkém Connecticutu 2015.

Divadlo Huga a Inés obdrželo v září 2015 ocenění Sirena de Oro, které každoročně uděluje italský mezinárodní festival figurativního divadla Arrivano del Mare osobnostem a institucím, které se aktivně podíleli na rozvoji figurativního divadla.

Inés Pasic vytvořila a režírovala následující představení: The Worlds of Fingerman, Red Thread, From Blue, Odyssey a Cabaret Gaia. Inscenace Body Odyssey a About Tenderness vytvořila a spoluprodukovala v roce 2019 pro turínský Mezinárodní festival PIP a Loutkové divadlo v Mostaru.

Ve všech představeních klade Inés důraz na zkoumání metafyzických konceptů. Divadlo Gaia zkoumá za použití minimálního množství textu různé jazyky fyzického projevu, například pantomimu, tanec, animaci a hudbu.

Pro umělce je dalším důležitým aspektem důraz na citlivost a ženský pohled na historii světa, kterou až donedávna analyzovala a vysvětlovala téměř výlučně patriarchální kultura.

Cirkulární a ekologické vize v jejím díle reflektují touhu po možnosti stát se odpovědnou tvůrkyní individuální a kolektivní reality.

Poselstvi-ke-svetovemu-dni-loutkarstvi_2024Stáhnout

Poselství ke Světovému dni loutkářství 21. března 2024

V pátek 1. prosince proběhlo v Divadle Minor slavnostní předání Ceny Erik pro nejinspirativnější loutkářskou inscenaci uvedenou v předchozí sezóně.

Letošním vítězem se stala koprodukční inscenace Divadla Drak a Bratislavského bábkového divadla „Zapsaný spolek českých a slovenských loutkářů uvádí: Kašpárek a zbojník“, která vznikla k příležitosti 30. výročí rozpadu Československa. Druhé místo získala Bažantova loutkářská družina, Poniklá za inscenaci „Nelkej, Čechie!“. Třetí místo bylo uděleno Jazmíně Piktorové a Sabině Bočkové za inscenaci „Mikrosvěty“.

Cenu předala předsedkyně výboru Českého střediska UNIMA Simona Chalupová spolu s členem výboru Michalem Drtinou a dramaturgyní Divadla Minor Ivou Kopeckou. Celá ceremonie letos proběhla v den sedmého výročí zapsání společné česko-slovenské nominace „Loutkářství na Slovensku a v Česku“ do Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.

Ocenění je udělováno od roku 1991. Až do roku 1995 byly oceňovány jednotlivé osobnosti profesionálního i amatérského loutkového divadla. V minulosti byli oceněni například profesor Josef Krofta, hudebník a herec Jiří Vyšohlíd, Karel Šefrna ze svitavského souboru C. nebo Olga Strnadová ze ZUŠ Petra Ebena v Žamberku. Od roku 1997 je cena Erik udělována za nejinspirativnější inscenaci uplynulé sezony. Jejími držiteli jsou například inscenace Zlatovláska (Divadlo Studna Hosín, Hradec Králové), Sávitrí (Divadlo Líšeň, Brno), Čechy leží u moře (Naivní divadlo, Liberec) nebo Bílý tesák (Divadlo DRAK, Hradec Králové). V roce 2020 nebyla cena z důvodu covidových opatření udělena. V roce 2021 byla oceněna inscenace Putování dobrého Hanse Böhma Evropou (Divadlo Alfa, Plzeň), v roce 2022 inscenace Bratři naděje (Divadlo Minor).

Letošní Cenu Erik získal koprodukční projekt „Zapsaný spolek českých a slovenských loutkářů uvádí: Kašpárek a zbojník“

33. ročník prestižní přehlídky loutkového divadla pro děti, dospělé i profesionály Přelet nad loutkářským hnízdem se bude konat 2. – 5. listopadu 2023 v Praze. Po loňském navázání spolupráce s kulturní vršovickou křižovatkou, se první dva dny odehrají ve Vzletu a víkendové dny pak tradičně v Divadle Minor.

Leitmotivem čtvrtečního a pátečního programu je cestování. A to jak ve smyslu tematickém, tak ve smyslu prezentace inscenací, které na cestách vznikaly. Svůj karavan přistaví ProFitArt s autorskou inscenací Dominiky Špalkové a Báry Ungerové Moetivy Karavan/Expedice k domovu. Zážitky z cest po Skotsku a Islandu představí mladé kolektivy tvůrců v inscenacích Krajina v baťůžku a Takk Takk. Na cestu se pak tematicky vydají i Lovci lanýžů (Studio DAMÚZA), Mikrosvěty (Jazmina Piktorová) nebo venkovní projekt Jumbo (A. Formanová, A. Klimešová, J. Šulík, M. Zika). O cestování a tvorbě inspirované výjezdy do zahraničí si pak budou tvůrci a hosté povídat na veřejné debatě.

Ve Vzletu se malí i velcí můžou těšit mimo jiné na loutkové matadory a domácí klasiky jako Punch a Judy legendárního souboru Buchty a loutky nebo koprodukční projekt Divadla DRAK a Bratislavského bábkového divadla Zapsaný spolek českých a slovenských loutkářů uvádí: Kašpárek a Zbojník, který je aktuálně nominován na Cenu Divadelních novin a na začátku října si z mezinárodního loutkového festivalu Spectaculo Interesse odvezl hlavní cenu poroty.

Víkend v Divadle Minor bude tematicky i divadelně nabitý. Hranice loutkového média překračuje a zkoumá německá virtuální realita 360° Virtual Puppetry: Král duchů. Dále se diváci můžou těšit na vizuální experiment Barvy z česko-polské Bajky (Český Těšín) nebo na punkové zpracování klasiky Kytice vol. 2 spolku Johana & Petra Vydareného. Nebude chybět ani výběr z nejúspěšnějších amatérských inscenací, které zaujaly na přehlídce Loutkářská Chrudim nebo divadlo specifických skupin Kocour, myš a brambora (Loutky bez hranic). A samozřejmě by to nebyl Přelet nad loutkářským hnízdem bez prezentace toho nejlepšího ze statutárních divadel jako Divadlo Minor, Alfa nebo slovenského Bábkového divadla na Rázcestí z Banské Bystrice.

Festival dlouhodobě usiluje o vyvažování náročného programu odpočinkovými aktivitami. Návštěvníky čekají hned dva koncerty (kapela Holinky a Rozbal to!), neformální moderované diskusní setkání nad aktuálními tématy loutkového divadla a výtvarné dílny. Účastníci si budou moci vyrobit dřevěného akrobata pod vedením studentů Designu herních předmětů, VOŠ, SUPŠ, Praha 3, vyrobit loutku s Bárou Hubenou nebo vyzkoušet stínovou dílnu s hercem a tvůrcem Tomášem Běhalem.

www.prelet.cz

33. Přelet nad loutkářským hnízdem: Loutky doma i na výletě

Výbor českého střediska UNIMA pracoval v roce 2022 ve složení: Simona Chalupová (předsedkyně), Jaroslav Blecha, Stanislav Doubrava, Michal Drtina, Jan Dvořák, Jakub Hora, Nina Malíková, Klára Konopásková, Kateřina Dolenská, Jan Novák, Lenka Šaldová, Michaela Homolová. Tajemnice: Miroslava Potůčková, Veronika Nádeníčková

Posláním českého střediska UNIMA je podporovat rozvoj loutkářského umění zprostředkováváním kontaktů mezi loutkáři všech zemí a kontinentů, propagovat loutku jako prostředek etické a estetické výchovy a udržovat tradice loutkového divadla. Středisko své členy informuje o dění v UNIMA, vydaných publikacích, vývoji ve světovém loutkářství, o pořádaných mezinárodních kurzech a workshopech.  

Rok 2022 byl také rokem oslav. 110 výročí svého založení si připomenul časopis Loutkář (1912), 70. výročí někdejší Loutkářská katedra (dnes Katedra alternativního a loutkového divadla) Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze a 50. výročí existence se slavilo v Muzeu loutkářských kultur v Chrudimi. K tomuto trojímu výročí byla také vydána publikace na názvem 230 let s loutkami vydaná MLK, KALD a Loutkářem.

21. 3. 2022 Světový den loutkářství

V roce 2022 České středisko šířilo[NM3]  český překlad tradičního poselství ke Světovému dni loutkářství, jehož autorkou byla v roce 2022 Ranjana Pandey, indická loutkářka, autorka divadelních her, divadelní a televizní režisérka a pedagožka. 

21. 4. 2022 Loutkářské umění – nová stálá loutkářské expozice v MZM v  Brně

V brněnském Paláci šlechtičen byla slavnostně otevřena stálá výstava artefaktů z loutkářské sbírky Moravského zemského muzea jednoduše nazvaná Loutkářské umění. Jejím hlavním autorem je Jaroslav Blecha (člen výboru UNIMA) a jeho tým oddělení dějin divadla. Samotná expozice je rozdělena na dvě části. Ta v přízemí představuje unikátní český fenomén rodinných loutkových divadélek, jimž se Blecha systematicky věnuje a napsal o nich řadu publikací, v patře je pak expozice zaměřena na teatrálie dokumentující činnost významných marionetářských rodů, jako byli Kopečtí, Maiznerové, Flachsové, Pflegrové, Šimkové a další. S nimi je spojena i práce řezbářských mistrů, kteří jim zhotovovali loutky – například Mikoláše Sychrovského, Jindřicha Adámka, Jana Mádleho, Josefa Chochola a dalších. K otevření stálé výstavy vyšla také velmi obšírná výpravná publikace České loutkářské umění – Tradiční loutkové divadlo, jejímž autorem je také Jaroslav Blecha. Kniha podává shodně se stálou expozicí ucelený přehled o historii českého loutkářství a její velkou část zabírají fotografie loutek, dekorací i dokumentárních archivních snímků.

7. – 9. 6. 2022 Zasedání exekutivy UNIMA

V rámci Mezinárodního festivalu loutkového a alternativního divadla Skupova Plzeň 2022 zasedala exekutiva UNIMA. Akci pořádalo Divadlo Alfa ve spolupráci s Českých střediskem UNIMA. Výkonný výbor UNIMA je vrcholný orgán Mezinárodní loutkářské unie, ve kterém zasedají významné osobnosti současného světového loutkového divadla. Do Plzně přijela prezidentka UNIMA Karen Smith, generální sekretář UNIMA Dimitri Jageneau s asistentem Terence Tanem, vedoucí komisí UNIMA Kateřina Dolenská, Clement Perepjatko, Kata Szabo, Livia Kroflin, Anette Dabs, Louise Lapointe, Tito Lorefice a řada dalších významných členů z Argentiny, Korey, Singapuru, Japonska, Slovinska, Kanady a dalších zemí. Exekutiva UNIMA jednala tři dny v Plzni a aktuální situaci na poli světového loutkového divadla a plánu realizace významných loutkářských projektů pro nadcházející dva roky. 

2. 7. 2022 50 let Muzea loutkářských kultur v Chrudimi

Dne 2. 7. 2022 se pod záštitou českého střediska UNIMA konaly oslavy půlstoletí Muzea loutkářských kultur v Chrudimi ve formě pouličního festivalu na deseti místech v centru Chrudimi s více než 50 účinkujícími a množstvím významných hostů včetně ministra kultury ČR Martina Baxy, hejtmana Martina Netolického nebo prezidentky UNIMA Karen Smith a generálního sekretáře Dimitri Jageneaua. Oslavy byly spojené rovněž s vernisáží výstavy Všechno nejlepší, která veřejnosti formou otevřené instalace představuje jedny z nejzajímavějších českých i zahraničních loutek z kolekce MLK a křtem publikace Sbírka a historie Muzea loutkářských kultur v Chrudimi, v níž autor Richard Matula podává poutavou formou příběh vzniku nejstaršího specializovaného loutkářského muzea v ČR oproštěný od historických mýtů a polopravd.

19. – 23. 10. 2022 Festival Czech Puppet Week Brusel

V Bruselu proběhl ve spolupráci UNIMA Czech a UNIMA Belgie festival Czech Puppet Week. V rámci festivalu jsme představili dvě výstavy českých loutek v Plzeňském domě Brusel a Divadle Peruchet. Většina festivalu se uskutečnila právě v jednom z nejstarších bruselských loutkových divadel Peruchet, které provozuje generální sekretář UNIMA Dimitri Jegeneau. Program festivalu nabídl představení Divadla V Boudě, dvě představení Divadla Alfa, inscenaci Naivního divadla Liberec a hostování Divadla Spejbla a Hurvínka. Všechna představení byla vyprodána a festival byl velice úspěšný. Na základě úspěchu prvního ročníku festivalu je v plánu přehlídku Czech Puppet Week v Bruselu zopakovat v dalších letech.

21. 10. 2022 Klub UNIMA

České centrum UNIMA ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze, Říší loutek a Muzeem loutkářských kultur v Chrudimi organizovalo setkání Klubu UNIMA, který se konal dne 21. 10. 2022 v Malém sále Městské knihovny v Praze a na jehož programu bylo pásmo věnované Vladimíru Šmejkalovi při příležitosti 120. výročí jeho narození.

30. 11. 2022 Udělení Ceny Erik 

České středisko UNIMA uděluje každoročně Cenu ERIK pro nejinspirativnější loutkářskou inscenaci uvedenou v předchozí sezóně. Od roku 2022 se Cena uděluje počátkem prosince v rámci slavnostního připomenutí zápisu českého loutkářství na Reprezentativní seznam nemateriálního dědictví lidstva UNESCO.  

Cenou ERIK za nejinspirativnější inscenaci sezóny byla v roce 2022 oceněna inscenace Bratři naděje Divadla Minor. 

Výstavy realizované v ČR  

ČESKÉ LOUTKOVÉ DIVADLO 3X JINAK / Oddělení mezinárodní spolupráce (19. února – 18. března 2022, Masarykův kulturní dům, Mělník) 

Výstava podává stručný a reprezentativní pohled na bohatou tradici i rozmanitou současnost českého loutkového divadla, které je ojedinělým fenoménem české kultury a dodnes okouzluje diváky na celém světě. Ve třech oddílech věnovaných historickému vývoji, poválečné proměně a loutkářským technikám měli návštěvníci možnost seznámit se s různými kapitolami českého loutkového divadla. Kurátorky výstavy: Nina Malíková a Martina Černá.  

Zpráva o činnosti Českého střediska UNIMA v roce 2022

Světovým dnem loutkářství ustanovila 21. březen Mezinárodní unie loutkářů UNIMA poprvé v roce 2000. Na celém světě se na počest loutkářského oboru koná řada akcí a k sepsání poselství je každoročně vyzvána významná světová osobnost loutkového divadla. V letošním roce se této pocty dostalo Nině Malíkové, české dramaturgyni, redaktorce, odbornici na loutkové divadlo a dlouholeté předsedkyni Českého střediska UNIMA, která se zasloužila o zápis českého a slovenského loutkářství na Seznam světového nehmotného dědictví UNESCO. Světový den loutkářství se v současné době v jednom týdnu propojuje se Světovým dnem divadla (27. března) a Světovým dnem divadla pro děti a mládež (20. března).

Nina Malíková – dramaturgyně, redaktorka, odbornice na loutkové divadlo

V posledních letech vinou pandemie, válečných konfliktů a stupňujících se hospodářských problémů situace kolem nás není dobrá a všechny tyto trable dohromady vzbuzují napětí, strach a obavy z budoucnosti. Do našich myslí a na naše tváře se dostala starost.

Neumím si dobře představit, jak to bylo v minulých staletích, ale pokud člověk trochu více studuje historii ví, že podobné situace – byť v jiné podobě a v jiném uspořádání světa – tu už byly. I přes to všechno ale lidé věřili na lásku, měli děti, a stále se snažili nejen přežít, ale žít.

I v těch nejchmurnějších časech tu bylo něco, co jim pomáhalo – a z řady historických pramenů víme, že to bylo také loutkové divadlo a jeho odvěká magická síla. Ta síla byla v samotných základech loutkového divadla, kterými je divadelní, stylizovaná podoba projevů našeho lidského konání, jeho zrcadlení a díky loutkám pomocí metafory nejen zobrazení, ale také někdy humorné, jindy vážné hledání východiska.

Loutkové divadlo zde bylo často právě pro ten odraz našich životů ztělesněním protestu proti neměnné síle osudových předurčení, pro pohled na ty nejsvízelnější životní situace, ať už osobní, nebo celospolečenské, v jejich karikatuře či glorifikaci. Možnosti loutkového divadla se v poslední době rozšířily a umění loutkového divadla jako součásti divadelní kultury vůbec se ve XX. a XXI století dostalo celosvětového uznání jako ještě nikdy předtím. Někde se znovu vracíme k jeho tradičním projevům, někde se loutkové divadlo spojuje s projevy techniky a jejími multimediálními možnostmi pro syntézu v novém smyslu i výrazu, ale své pevně dobyté postavení statečně hájí.  

Všichni věříme a chceme věřit, že bude svět přece jen lepší, než se nám právě zdá. Nezbavujeme se proto pro naše obavy radosti ze života, uvěřme v to, že jsou Pulcinella, Punch, Guignol, Kašpárek, Karagöz, Vidúšaka a další z té nekonečné řady loutkových hrdinů lidské komedie stále těmi, kterým  v jejich vítězném zápase se Smrtkou můžeme věřit jako už tolik generací před námi. Neuzavírejme se do svých starostí a snažme se s pomocí loutkového divadla v jeho nejrůznějších formách znovu povolat do zbraně radost a potěšení z tvorby i ze hry.

Nina Malíková vystudovala Filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze, obor Historie a teorie divadla. Po absolutoriu pracovala jako lektorka a posléze dramaturgyně v činoherních divadlech v Hradci Králové a v Divadlo S. K. Neumanna (dnes Divadlo pod Palmovkou) v Praze. Zde se seznámila s řadou významných osobností českého divadelního života. V Hradci Králové spolupracovala mj. s režisérem Miroslavem Vildmanem, který formoval první léta Divadla DRAK  v Hradci Králové ještě před Josefem Kroftou. V letech 1998-2016 působila jako dramaturgyně v loutkovém divadle Lampion na Kladně.

Hned po studiích začala pracovat zároveň jako pedagožka na Katedře loutkového divadla (později Katedře alternativního a loutkového divadla) Divadelní fakulty AMU, kde přednášela a doposud přednáší historii českého a světového loutkového divadla. O českém loutkovém divadla přednášela i v zahraničí (Francie, Belgie, Německo, Španělsko) a zúčastnila se aktivně také řady workshopů a seminářů v Evropě i mimo ni (zejména Kanada, Jižní Korea).

Dlouhodobě působila jako odbornice na současné české loutkové divadlo v Divadelním ústavu (dnes Institut umění – Divadelní ústav) v Praze, kde připravila odborné publikace týkající se historie českého loutkového divadla. Byla autorkou většiny hesel části o českém divadle pro Worldwide Encyclopedia of Puppetry Arts, editorkou prvního vydání publikace Czech Puppet Theatre Yesterday and Today a editorkou publikace UNI…CO? UNIMA věnované počátkům a historii Světové loutkářské unie. Její práce zahrnuje také koncept výstav několika o českém loutkovém divadle, z nichž nejvýznamnější byla výstava Strings Attached: The Living Tradition of Czech Puppetry, kterou Institut umění – Divadelní ústav v roce 2013 připravil pro Columbus Museum of Art v USA. Překládá z francouzštiny divadelní hry i odbornou literaturu (například Charles Magnin: Dějiny loutkového divadla v Evropě, 2005-2010). Spolupracovala a spolupracuje s odbornými divadelními časopisy (nejen loutkářskými) v ČR i v zahraničí. V letech 1993-2015 byla redaktorkou a později šéfredaktorkou časopisu Loutkář, kde publikuje dodnes.

Nina Malíková navázala a pokračuje v práci svého otce dr. Jana Malíka, autora a režiséra loutkových her, technologa a organizátora, dlouholetého generálního sekretáře UNIMA, a to ať už na poli loutkářské historie, divadelních recenzí a publicistiky nebo v organizační práci, která souvisí jak s UNIMA, tak s problémy a rozvojem současného českého loutkového divadla.

Poselstvi-2023_Stáhnout

Poselství ke Světovému dni loutkářství 21. března 2023

30. listopadu proběhlo ve Studiu Švandova divadla slavnostní předání Ceny Erik pro nejinspirativnější loutkářskou inscenaci uvedenou v předchozí sezóně.

Letošním vítězem se stalo Divadlo Minor s inscenací Bratři naděje, která vypráví osudy bratrů Kopeckých, již ani během první světové války neopustili hraní s loutkami a rozdávali radost mnohdy v nelehkých podmínkách. Inscenace už získala řadu ocenění, například Cenu divadelní kritiky za scénografii nebo čtyři ocenění na festivalu Skupova Plzeň za scénář a režii, scénografii, hudbu a herecké výkony. Druhé místo bylo uděleno Divadlu Drak za inscenaci Antigona. Třetí místo získalo Naivní divadlo Liberec s inscenací Babička Červené Karkulky dnes slaví narozeniny!

Cenu předal v zastoupení za nemocnou předsedkyni člen výboru Českého střediska UNIMA Michal Drtina společně s ředitelem Divadla Alfa Jakubem Horou. Celá ceremonie letos proběhla v předvečer šestého výročí zapsání společné česko-slovenské nominace „Loutkářství na Slovensku a v Česku“ do Reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.

Ocenění je udělováno od roku 1991. Až do roku 1995 byly oceňovány jednotlivé osobnosti profesionálního i amatérského loutkového divadla. V minulosti byli oceněni například profesor Josef Krofta, hudebník a herec Jiří Vyšohlíd, Karel Šefrna ze svitavského souboru C. nebo Olga Strnadová ze ZUŠ Petra Ebena v Žamberku. Od roku 1997 je cena Erik udělována za nejinspirativnější inscenaci uplynulé sezony. Jejími držiteli jsou například inscenace Zlatovláska (Divadlo Studna Hosín, Hradec Králové), Sávitrí (Divadlo Líšeň, Brno), Čechy leží u moře (Naivní divadlo, Liberec) nebo Bílý tesák (Divadlo DRAK, Hradec Králové). V roce 2020 nebyla cena z důvodu covidových opatření udělena.  Naposledy byla v loňském roce oceněna inscenace Putování dobrého Hanse Böhma Evropou (Divadlo Alfa, Plzeň).


Kontakt: Veronika Nádeníčková, veronika.nadenickova@idu.cz, +420 778 981 736

Letošní Cenu Erik získalo Divadlo Minor za svou inscenaci Bratři naděje

32. ročník festivalu profesionálního i amatérského loutkového divadla Přelet nad loutkářským hnízdem začal ve čtvrtek 3. 11. 2022 na Malé scéně v Divadle Minor. Dramaturgie prvního dne vznikla spoluprací s Katedrou alternativního a loutkového divadla DAMU Praha. Mladí tvůrci se představili se svými klauzurními projekty. Jde o alternativní adaptace pohádek (Jak se do lesa volá, tak se z lesa těžko; O Perníkové chaloupce) i autorské kusy (Hedvábí; Zlín). První festivalový den byl zakončen diskusí o zhlédnutých inscenacích.


V pátek 4. 11. se diváci přesunou do Vršovic, do bývalého kina a nynějšího kulturního prostoru Vzlet. Zde se představí Naivní divadlo Liberec (Babička červené karkulky dnes slaví narozeniny!), Alfréd ve dvoře (Moskva-Dačnoje), Studio DAMÚZA (Uši pro princeznu) i projekt nominovaný na Ceny Thálie, který vznikl v koprodukci Městských divadel pražských a hradeckého Divadla DRAK (Antigona). Diváci pak budou mít možnost přesunout se do Divadla Minor na inscenaci Bratři naděje, kde za roli Matěje Kopeckého obdržel herec Gustav Hašek Cenu Thálie za nejlepší herecký výkon v loutkovém divadle v roce 2022. Součástí programu ve Vzletu bude i večerní koncert progresivního českého rapového dua Mutanti hledaj východisko. Vstupenky jsou v prodeji online na stránkách Goout nebo budou k dostání na místě.


Během víkendu v Divadle Minor se představí profesionální i amatérské soubory. V sobotu 5. 11. zveme diváky do Velkého sálu na adaptaci slavné knihy amerického spisovatele Forresta Cartera z prostředí Čerokíů Malý Strom, kterou uvede Divadlo Lampion Kladno. Z nezávislé scény se v několika reprízách představí soubor Fras, oceňovaný jak v České republice tak v zahraničí, s inscenací Medař. Kromě festivalových stálic jako Buchty a loutky nebo Loutky bez hranic letos také přivítáme slovenské hosty z Nového divadla v Nitre a jejich Kocúra v Čižmách. Z amatérské scény se pak představí soubory, které zaujaly porotu na letošním 71. ročníku Loutkářské Chrudimi (Soubor Rámus z Plzně, Bažantova loutkářská družina z Poniklé nebo soubor Bubu ze Vsetína). Kromě bohatého divadelního programu pořádá festival doprovodné aktivity, jako jsou odborné diskusní panely a výtvarné dílny pro děti a jejich rodiče.


Festival Přelet nad loutkářským hnízdem si již přes 30 let udržuje pozici prestižní loutkové přehlídky, ale zároveň je prostorem pro setkávání nejen české, ale i zahraniční loutkové komunity. Je dlouhodobou snahou organizátorů prezentovat to nejlepší, co v uplynulém roce tvůrci na poli loutkového a alternativního divadla vytvořili a představovat tyto projekty veřejnosti i odborníkům. Přehlídku vyhlašuje České středisko UNIMA a pořádá Spolek pro vydávání časopisu Loutkář. Více informací o programu a vstupenkách naleznete na webových stránkách a na sociálních sítích.
Přelet nad loutkářským hnízdem
http://www.prelet.cz
https://www.facebook.com/preletnadloutkou
https://www.instagram.com/preletnadloutkou

Cena ERIK

Cena se uděluje počátkem prosince v rámci slavnostního připomenutí zápisu českého loutkářství na Reprezentativní seznam nemateriálního dědictví lidstva UNESCO, které se od roku 2023 uskuteční, pokud to bude možné, vždy v místě působení aktuálního držitele Ceny ERIK.

32. Přelet přivítá diváky všech věkových kategorií

Světovým dnem loutkářství ustanovila 21. březen UNIMA (Mezinárodní unie loutkářů) poprvé v roce 2000. Na celém světě se na počest loutkářského oboru koná řada akcí a k sepsání poselství je vyzvána významná světová osobnost loutkového divadla. V roce 2009 to byl například český umělec Petr Matásek. Světový den loutkářství se v současné době v jednom týdnu propojuje se Světovým dnem divadla (27. března) a Světovým dnem divadla pro děti a mládež (20. března).

Ranjana Pandey, indická loutkářka, autorka divadelních her, divadelní a televizní režisérka a pedagožka

Moře

Moře odnepaměti převáželo vypravěče a příběhy od jednoho břehu k druhému, od jednoho ostrova k jinému, z jednoho kontinentu na mnoho dalších. Příběhy se v něm mísily, namáčely se v nejrůznějších kulturních vodách a získaly v něm své kouzlo a nesmrtelnost.

Moře je líhní legend už od počátku věků, hemží se vodními draky, mořskými pannami a nejrůznějšími fantaskními stvořeními.

Po mořských cestách se vydávali piráti a princezny, námořníci a obchodníci se svými poklady, doprovody řemeslníků, dvorními šašky a exotickým zbožím a samozřejmě také s nejznámějšími mýty, jako jsou Mahábhárata, Rámájana, Stloukání Mléčného moře, příběhy o námořníku Sindibádovi, Vyprávění o putování na západ či pohádky Tisíce a jedné noci, zatímco se plavili od jedné kultury k druhé.

Jejich příběhy se s každým vyprávěním měnily a s ubíhajícími staletími získávaly nejrůznější vrstvy. Svou napínavostí živily duše dobrodruhů, cestovatelů, hrdinů i zločinců z dalekých, neznámých krajů a ulevovaly jim od každodenních strastí.

Dnešní realita však bije na poplach. Dnes moře tvoří poslední hradbu mezi námi a koncem všeho života, jak ho známe. Je znečištěné, zamotané do sítí chamtivosti, dusí se a lapá po dechu pod horami smetí, které v něm z naší nedbalosti končí. Udělali jsme z něj kaši z odpadků, v níž umírají korály, fauna i flora. Na této smutné realitě má určitý malý podíl každý z nás.

A právě to je výzva pro všechny současné vypravěče: oživit úctu k mořím naší planety, našeho jediného domova.

Upněme tedy náš společný talent k tomuto cíli. Včera bylo pozdě!

Ranjana Pandey je indická loutkářka, autorka divadelních her, divadelní a televizní režisérka a učitelka. Vystudovala anglickou literaturu na Univerzitě v Dillí, má magisterský titul z mediální komunikace a postgraduální diplom z žurnalistiky. Loutkářství se učila v Belgii v Královském divadle Toone, Divadle Tilapin a Královském divadle Peruchet.

V roce 1982 založila a posléze vedla Jan Madhyam („Médium lidu“), komunitní vzdělávací loutkářský soubor zaměřený na práci s nejrůznějšími médii. Kromě toho jako jedna z prvních začala na indickém subkontinentu používat divadlo jako prostředek terapie.

S Jan Madhyam v letech 1984-1990 vytvořila sérii inscenací Chowkoo-Pili („Chowkoo“ znamená „chlapeček s hranatou hlavou“ a „Pili“ je „žlutá holčička“). Představení byla určena indickým dětem s mentálním postižením a učila je rozvíjet společenské dovednosti. Podílely se na nich mimo jiné třeba i Karen Smith nebo Shubha Saxena. Týden co týden s těmito inscenacemi objížděly školy, slumy a vesnice v Harijáně a v Dillí i okolí. Svou prací pomáhaly postiženým a zvláštní pozornost věnovaly dívkám a ženám.

Ve svých dalších vzdělávacích komunikačních programech se Ranjana Pandey za použití loutek a vyprávění věnuje zvýšení gramotnosti, potřebám lidí s postižením, ekologii, ohroženým druhům, vytváření příjmů, zlepšení hygienických podmínek a zdravotnictví a potírání násilí na ženách.

V letech 2000 až 2002 vytvořila a režírovala první loutkový 18dílný televizní seriál pro děti jménem Khullum Khulla („Svobodně a otevřeně“), který indická celostátní televize Doordashan vysílala opakovaně v průběhu osmnácti měsíců.

Ranjana Pandey vyučuje mediální komunikaci na několika vysokých školách včetně Národní islámské univerzity v Novém Dillí a nadále organizuje workshopy o uplatnění loutkářství v oblasti vzdělávání, terapie a osobního rozvoje.

Text poselství ke stažení.

Poselství ke Světovému dni divadla loutkářství 21. března 2022

České středisko UNIMA si na únorovém zasedání výboru zvolilo novou předsedkyni. Stala se jí dlouholetá členka výboru Simona Chalupová, která nahradila dosavadní předsedkyni Ninu Malíkovou.

Foto: Facebook / Muzeum loutkářských kultur ǀ Chrudim

Simona Chalupová je absolventkou režie a dramaturgie loutkového a alternativního divadla na pražské DAMU. Od ukončení svého studia v roce 1995 pracovala jako externí režisérka a autorka her v oboru alternativního a loutkového divadla v mnoha divadlech pro děti u nás i v zahraničí, převážně v Polsku. Od roku 2011 působí jako ředitelka Muzea loutkářských kultur v Chrudimi. Členkou výboru českého střediska UNIMA je od roku 2012.

Dosavadní předsedkyně, Nina Malíková, se dlouhodobě zasazuje o propagaci dobrého jména českého loutkářství ve světě a o uchování jeho paměti. Opakovaně působila v exekutivních funkcích Mezinárodní loutkářské unie UNIMA i jako prezidentka českého střediska této mezinárodní nevládní divadelní organizace přidružené k UNESCO. Kurátorsky se podílela na řadě výstav věnovaných historii i současnosti českého loutkového divadla a je spoluautorkou úspěšné anglickojazyčné publikace Czech Puppet Theatre Yesterday and Today, kterou vydal Institut umění – Divadelní ústav, a řady textů o českém loutkovém divadle publikovaných v zahraničí. V neposlední řadě je Nina Malíková jednou z iniciátorek zápisu českého a slovenského loutkářství na seznam nehmotného dědictví UNESCO v roce 2016. Nadále bude v Českém středisku UNIMA působit jako rada.

Za její dosavadní práci ji patří veliký dík.