Přihláška za člena UNIMA EN

Mezinárodní loutkařská unie

International Puppeteers Union

Union International de Marrionette

ERIK 2017

Každoroční udílení ERIKA při Přeletu nad loutkářským hnízdem se stalo už tradicí. Konečné hlasování probíhá po posledním představení Přeletu a opětovně je třeba zdůrazňovat, že ERIK není cenou Přeletu, ale výsledkem anketního hlasování. O tom, že se získáním hlasů oslovených odborníků, to není jednoduché, jsme psali snad při každém bilancování erikovské ankety. Počet oslovených se sice v poslední době rozrostl (z původních 33 na 50), ale stestky nad tím, že oslovený nemůže poslat svůj hlas či hlasy proto, že neviděl dostatečné množství inscenací (v horším případě vůbec žádnou) jsou každoročně stejné. I když Přelet nabízí právě možnost doplnit si přehled (vzpomeňme si na vábivý slogan prvních Přeletů „Kdo chce mít přehled, navštíví Přelet!), problém zůstává stále stejný, a o tom, že je anketa a její naplnění kolem ceny ERIK výzvou pro další ročník, se mluví a píše také už léta. Tak teď jen opravdu vážně, co s tím nově zvolené předsednictvo Českého střediska UNIMA v roce 2018 udělá?!  ERIK, oborová putovní cena udělovaná od roku 1997 je přece cenou Českého střediska UNIMA a spolu s Přeletem jednou z mála možností zviditelnění činnosti této mezinárodní loutkářské organizace u nás!

ERIKA (2017) získala letos s vysokým náskokem opravdu pozoruhodná a inspirující inscenace Naivního divadla Liberec  Jsou místa oblíbená tmou, kde nikdy a nic na ostrovech se skrývá odlehlých (v režii Filipa Homoly a výpravě Kamila Bělohlávka, s hudbou uskupení Kora et le Mechanix). Lze jen doufat, že se vítězná inscenace i přes provozní omezení (inscenace je určena dospělému publiku a dospívající mládeži a její režijně-scénografické komorní řešením počítá s omezeným počtem diváků) objeví co nejdříve nejen v Praze, ale i na některém z dalších divadelních festivalů.

S odstupem se „bojovalo“ o další místa, nakonec jen rozdíl jednoho bodu určil další pořadí na stupních vítězů. Na druhém místě „ zabodoval“  Bajaja pražského Studia DAMÚZA ( režie Filip Jevič,  scénografie Kamil Bělohlávek, kostýmy Tereza Venclová), inscenace, která od své premiéry prošla křtem ohněm na několika loutkářských přehlídkách a festivalech  (Mateřinka, Loutkářská Chrudim) a po všech stránkách dozrála. Příjemným překvapením letošního Přeletu byla živá dynamická inscenace plzeňské Alfy Tři siláci na silnici (režie Tomáš Dvořák, výprava Ivan Nesveda a vydařená hudba Petra Vydareného), která se umístila na třetím místě a o které určitě ještě uslyšíme. 

Jsou místa oblíbená tmou …

Jsou místa oblíbená tmou, kde nikdy a nic na ostrovech se skrývá odlehlých.

Premiéra: 16.02.2017
Předloha: Judith Schalansky
Režie: Filip Homola
Výprava: Kamil Bělohlávek
Hudba: Kora et le Mechanix
Hrají: Miroslava Bělohlávková, Diana Čičmanová, Barbora Kubátová, Dan Kranich, Adam Kubišta

Ráj je ostrov. A peklo též.

Experimentální inscenace vznikla na motivy knihy německé autorky Judith Schalansky, Atlas odlehlých ostrovů.

Její první vydání z roku 2009 obdrželo prestižní ocenění Nejkrásnější německá kniha roku.

Autorka čtenáře ve své knize unáší na padesát odlehlých míst, roztroušených ve všech oceánech světa. Od ostrova Tristan da Cunha, přes Galapágy, ostrov Robinson Crusoe až po Ostrov Vánoční či Velikonoční. Ke každému ostrovu autorka připojuje nejen překrásnou vlastnoručně kreslenou mapu, ale především krátký příběh s daným místem se pojící. Jsou to příběhy o vzácných zvířatech, podivných lidech, o ztroskotaných otrocích, zbloudilých objevitelích… Příběhy vzešlé z tradovaných mýtů i z konkrétních historických událostí. Z mozaiky nezřídka velmi absurdních osudů a situací, které se odehrály na těch nejodlehlejších a nejmenších ostrovech světa se však postupně vynořuje jeden příběh s velkým P: Příběh vývoje naší společnosti.
Od zrození života v podobě vzniku korálových ostrovů, přes první objevné plavby plné neskonalého úžasu i drancujícího dobývání až po jeho hrozící zánik v případě ostrovů, které se díky působení lidí na naše klima postupně potápějí zpět do moře.

Inscenace se hraje ve Studiu NDL a již svou scénografickou koncepcí slibuje být opravdu ojedinělým zážitkem. Diváci totiž sedí podél velikého dřevěného stolu, na kterém se přímo na dosah jejich rukou odehrává celé představení. Hudbu k inscenaci složilo jedno z nejoceňovanějších uskupení na poli českého ambientu, Kora et le Mechanix. CD s kompletní scénickou hudbou je navíc součástí programu k představení.

Inscenace je určena mládeži od 14 let a dospělému publiku.
Představení trvá zhruba 50 minut.